Květen 2018

Nová recenze - M. Valenta

7. května 2018 v 23:13 | Montril Sharon |  Novinky
Obdržela jsem po e-mailu recenzi na příběh Montril od čtenáře, kterého jsem měla tu čest poznat osobně - M. Valenta.

Děkuji za vskutku fascinující slova.


(cituji)

Montril - cesta začíná

Jedna velká metafora. Příběh, jež ve světle, kterým je vědomí čtenáře, vrhá stín. A ten stín je známkou opravdovosti. Fascinuje mě metoda, kdy se složitá a principiálně nevyjádřitelná (protože za možnostmi jazyka)
témata prezentují příběhem.

Když má vědomí čtenáře, světelný paprsek, tu správnou frekvenci a svítí na příběh ve správném úhlu, tak příběh vrhá stín. Tehdy dochází k tomu, že příběh sdělí více než je zakódováno ve slovech, která jej nesou. Není nikoho, kdo by řekl nakolik se stín v duši autora, který ho popsal, podobá tomu čtenářovu. Možná Envatar, který je ovšem mimo dosah obou.

Proč píšu o stínu, který má obecně spíše negativní konotace, v pochvalné (pokud to ještě není zřejmé) recenzi? Protože odkazuje na tmu, která je ještě před světlem. A to už možná spojluju přílíš.

Nebo lze Montril vnímat jen jako čtivý příběh, který má spád a zajímavé obraty. Líbí se mi také to, že žádná hlavní ani vedlejší postava nemá od začátku jasno. Všichni jdou cestou s velkou mírou nejistoty a snaží se za běhu odečítat znamení. A samozřejmě reálie! Opravdu bych chtěl někdy žít ve Stmiru i jako prostý obyvatel bez nároku na návrat v rámci Koloběhu. S vědomím, že objevení se Montril přímo směřuje k předposlední bitvě, potopení celého kontintinentu a konci jejich životů.

Obraz společnosti, která je zdravá nejspíše díky tomu, že neustále žije ve stínu smrti, bere ji jako realitu a neupadá, protože ví o vztahu mezi hmotou a duší, je prostě přitažlivý a zároveň provokuje. Je to opak lhostejnosti a netečnosti. To má příběh dělat.


První vzpomínka v životě

5. května 2018 v 9:03 | Montril Sharon
Nevyhnutelné klepe na dveře a já mám rok na napsání třetího dílu Montril.

Začala jsem tím, co jsem nikdy dříve (čili ve svém celém životě) neudělala - vytvořila minulost jedné z nových postav před tím, než jsem začala psát (obvykle "šiju" minulost postav podle toho, co vyžaduje příběh).

První vzpomínka v životě je kraťoučký text, ve kterém nová postava vypráví o své první vzpomínce. Nicméně tato vzpomínka není tak běžná...

Kdo si pamatuje svůj vlastní vznik a může vyprávět o tom, jak sledoval tvoření Světa?

Soubor je k dispozici na FB skupině
ZDE