Leden 2017

Aktualita 25 - Kniha roku 2016 na Databázi knih

31. ledna 2017 v 15:27 | Montril Sharon |  Aktuality
Přeji pěkný den,
pokud máte profil na Databázi knih, můžete nominovat tři z mých knih (Povoláním likvidátorka, Nejvyšší oběť, Montril - Cesta končí) na knihu/-y roku 2016.

Pokud profil nemáte, můžete si ho při této příležitosti vytvořit :)

Do vyhledávání vpravo nahoře napište název knihy a klikněte → klik na Nominovat na Knihu roku.

Nominace může být ve třech kategoriích a jedna nominace = jeden hlas.

ZDE


Pátá rasa nemrtvých - Přízraky

28. ledna 2017 v 11:32 | Montril Sharon

Přízraky

Přízrak je označení pro příslušníka páté rasy nemrtvých. Rasa vznikla "náhodou" v době, kdy bylo více duchů lidí než těl ghúlů (→ ZDE ←), do kterých by je šlo vložit. Nekromanti (→ ZDE ←) museli najít způsob, co s ukradnutými duchy udělat, a pustit je bylo nemyslitelné. Kroen tedy vyvinul postup a pokusem povýšil nekromanty, aby mohl být proveden. Z lidských duchů, kteří byli zbaveni emocí, vznikly první přízraky.

Přízrak je duch člověka zbavený emocí, do kterého byl vložen "program chování". Podstatou přízraku je "nabourat se" do lidské mysli. Útok je natolik důkladný, že člověk s pokořenou myslí ztrácí část sebe. Jako kdyby zmizel jeden z nosných sloupů jeho bytí. Člověk se pak hroutí sám do sebe v tom smyslu, že ztrácí přirozenou obranu proti mentálním útokům. Přízrak se tak pro něj stává zdrojem hrůz a strachu, až se stane, že se člověk ocitá tváří v tvář svému největšímu strachu, který ho ovládne. Člověk, řečeno prostě, zešílí; pomátne se a je nepoužitelný. Šíří mezi svými hrůzu a paniku, dokonce může škodit, zraňovat i zabíjet. Pokud se člověk útoku přízraku neubrání, jsou vniklé následky nenapravitelné.

Přízrak I.

Přízraky jsou definovány jako zhmotnělé jemnohmotné (plazmatické) bytosti. Nelze je uchopit a nepodléhají zákonům hmoty, proto mohou létat. Nemají žádné životní funkce. Lze je zničit mocí "bohyně" Mrie, která zapříčinila jejich vznik tím, že při svém únosu a mučení (→ ZDE ←) prozradila Kroenovi, jak zachytit lidské duchy, když přijdu o fyzické tělo; správně použitou mocí Nejvyššího boha; nebo případně mocí "boha" Irinianta. Jejich zničení tkví v rozmělnění jejich hmotné podoby a vytržení ducha člověka z moci Kroena.

Pán přízraků


Přízraky nemají hierarchii a vede je vždy ten nekromant, který je stvořil. Po sestoupení Pána do hmotné sféry přebírá velení on.

Pán přízraků je nejryzejší projev Kroena samotného ve hmotě. Černá podoba celé rasy poukazuje na prvotní látku v celém Světě, na podobu Kroena i na prapůvod jeho vlastní moci. Pán má velice silné energetické vyzařování - auru, jejíž úkol je stejný jako všech přízraků. Kdo se ocitne v dosahu Pánovy aury, čelí mentálnímu i emočnímu útoku. Pohled do nitra Pána připodobňují ti, kteří přežili, pohledu do černého nitra vulkánu nebo nedozírné propasti - pohltí a stahuje.

Přízrak II.

Ze spisů Černého řádu
Řadové přízraky jsou všechny stejné a existuje o nich kompletní spis. Pohled do jejich nitra vytrhává člověka z jeho mentálního bytí, narušuje mentální propojení a posléze posiluje nejsilnější emoci ve hmotné sféře - strach. Ten člověka posedne či ovládne v té podobě, v jaké je pro člověka nejdestruktivnější. Prožívaná "halucinace" je pro lidskou bytost zničující.

Pán je nicméně zdrojem nepředstavitelných informací. Je to Kroen sám v nejryzejší možné podobě - v podobě svého aspektu, své vlastní energetické bytosti. Mnoho členů řádu padlo vlivem Pána, aby byli poté schopni předat zlomky informací. Spis o Pánovi přízraků je jedním z nejcennějších spisů, které se týkají Starého Koloběhu, je zdrojem mnoha velice vzácných informací a lze díky němu sestavit "podobu" Kroena samotného, kterého není možné přímo studovat.

Přízrak III.



Ostrov zvaný Atlantida

11. ledna 2017 v 14:16 | Montril Sharon
V tomto článku vás chci obecně seznámit s ostrovem, na kterém se odehrává Starý Koloběh. Ostrovem, kterému se kvůli původu Montril přezdívá Atlantida.


Původ názvu "Atlantida"
Stejně jako v případě označení "elf"/"elfové", jak je zmíněno v prvním díle Montril (nebo článek → ZDE ←), tak i nyní jde o pozůstatek "poZemskosti" a jejích pojmů v Montril. Shodné označení ať už bájného ostrova řeckého filozofa, nebo skutečného sídla moudrosti a vědění, vyplynulo z osudu pozemského ostrova.

Na planetě Zemi byla Atlantida potopena. Ostrov, který je vázán Starý Koloběh, se také potápí.

Atlantida na Zemi I.

Je známo, že Starý Koloběh měl své působiště i na planetě Zemi. Tehdy byly ještě jeho mříže řídké a vazby s prostředím hostitelské planety byly prostupnější. Před potopením ostrova proto někteří z obyvatel ostrova zůstali na Zemi a udržovali spojení se Starým Koloběhem. Přitom zde "šířili" vědění a znalosti Starého Koloběhu otevřeným a původním lidem.


Osud ostrova
Když bylo v předávných dobách rozhodnuto "bohy", že bude Koloběh umisťován na ostrov, původně byl osidlován již existující ostrov. I to se ale nakonec změnilo a "bohové" začátkem každého Koloběhu vyzvedávají ze dna moře hostitelské planety ostrov, na který je poté umístěn život.

Zde Starý Koloběh působí a uskutečňuje se. Mimo hranice ostrova (nyní už) nesmí. Výjimkou byl poslední Starý Koloběh, jak je popisován v knihách Montril. Když nadejde čas, je život na ostrově zničen, ostrov potopen a "bohové" putují vesmírem dál, dokud se Kroen neusadí.


Vývoj a podoba ostrova
Atlantida si prošla celou řadou změn, lze říci, že co Koloběh, to proměna. Přesto si už celou řadu Koloběhů udržuje jednotnou koncepci jen s drobnými úpravami (co se týče prostředí hostitelské planety).

Ostrov je veliký a na své severní části je tvořen vysokými útesy. Je v polovině od severu k jihu rozdělen Hraničními horami na dvě země - Stmir na západě a Krest na východě.

Na plošině na severu Stmiru se rozkládá Les, domov "elfů", a na západ od něj je Prokletý močál bohyně Mrie. Na jih se táhne Pláň, jejíž pomyslnou hranicí je První královská silnice z Indinie do Aritasu v Hraničních horách. Dále na jih je jedna ze dvou největších řek Stmiru, lesy, louky, pole, města a vesnice. Samotná Pláň obydlená není, vesnice se rozkládají pouze kolem Druhé královské silnice na západě, která spojuje město na jižním pobřeží Stmiru a Douron s poslední vesnicí před Horou bez vrcholu na severu.

Atlantida na Zemi II.

Dále na západ jsou hory a lesy a při pobřeží úrodné delty a přístavy. Stmir je zemí rostlin a půdy.

Zatímco Stmir je spíše nížinatý a vřelý, Krest je plný vysočin, skalisek a pohoří. Protéká jím mnohem více řek, více tu prší a je tu i chladněji. To je důsledek toho, že zatímco ve Stmiru působí nemrtví, tak Krest sužují (rasy souhrnně nazývané) démoni. Je to země plná světla a vody, velikých prosvětlených a čistých měst s fontánami a bíle dlážděnými cestami.

Geografická "šablona" zůstává stejná, pokud to prostředí hostitelské planety dovoluje, nicméně podnebí se různí. Poslední Starý Koloběh například neznal zimy ani sníh, ten byl pouze v Hraničních horách.

Atlantida na Zemi III.

Atlantida je uzavřený systém, který plní svůj vlastní účel. Když je ostrov vytvořen a osídlen, kvůli, prostě řečeno, dobrým vztahům s nejbližšími zeměmi jsou řádně navázány kontakty a obchodní cesty (přestože jsou obě země zcela nezávislé na čemkoli z cizích zemí). Lidé mohou na ostrov připlout a pobývat zde, žít tu, pracovat, vzdělávat se, ale jsou to spíše vzácné případy, protože ohrožení plynoucí od nemrtvých/démonů, stejně tak "tlak" vězení a jeho specifické energie a působení jsou neobvyklé, silné a zatěžující.

Navíc se Kroen naučil "obejít" zásadu a pravidlo, že se může zaměřovat pouze na to, co je součástí Koloběhu. Útočil tedy i na tyto "návštěvníky" a způsoboval tím potom problémy kvůli principu Rovnováhy. Pokud se tedy někdo rozhodne na Atlantidu připlout a pobýt zde, musí získat požehnání bohyně Drie (jejíž svatyně se nachází u největšího přístavu země). Bohyně tím poskytuje návštěvníku základních "ochranu" i "obranu" a zároveň získává nad návštěvníkem tu moc, že mu může vnuknout myšlenku, že chce ostrov opustit (a to pouze v případě, kdy se blíží potopení ostrova).

Na toto pravidlo "nedotknutelnosti" mohl zcela spoléhat pouze Černý řád a jeho členové, kteří přicestovali z jiných planet. Jejich energetické spektrum, duchovní rozpětí, znalosti, mentální stav (včetně povinnosti složit řádové zkoušky) byly natolik odlišné, že poskytovaly přirozenou bariéru.

Ovšem, jak čtenář zjistí v prvním díle Montril (Cesta začíná), ani na tohle už nelze vsadit.

Atlantida




"Dokončení" knihy Nejvyšší oběť

1. ledna 2017 v 12:16 | Montril Sharon |  Novinky
Jak si čtenáři a fanoušci před pár týdny odhlasovali na FB skupině (na základě "stížnosti" jednoho z mých věrných čtenářů), tak se stalo.

"Stížnost" obsahovala "rozhořčení" nad tím, že kniha Nejvyšší oběť skončila, jak skončila, a vlastně v ní chybí jakési zakončení - dovyprávění toho, jak to všechno nakonec dopadlo.

Napsala jsem tedy "dokončení" knihy Nejvyšší oběť a snad čtenáři a fanoušci budou spokojeni :)

Dokument je ke stažení
ZDE