Učení bohyně Dyny - Déšť

12. listopadu 2015 v 19:26 | Montril Sharon
Píseň "bohyně" vod Dyny (o této entitě více → ZDE ←), zpívaná v jazyce bohů a přepsaná do lidských slov. Lidská řeč nemá slova, která by byla schopna plně vystihnout hloubku podstaty a pointy písně. Rýmy padly, aby byla zachycena metafora.

Když padá déšť, není to jen voda. Není to počasí, které má otravovat.

Je to dar. Dar z hranice mezi Zemí a vesmírem. Dar z míst, kam přichází všechny energie našeho vesmíru a Světa. Dar z prostorů, kam dopadá záře Slunce, Měsíce, hvězd... Voda, jak učí Dyna, je nosičem informací.

Jaké informace přicházejí z míst, kde se prolíná atmosféra planety se samotným vesmírem? Jaké vibrace přinášejí padající kapky? Jakými energiemi je tato voda naplněna?

Báseň ke k dispozici na FB skupině v Souborech


Padá déšť

Pohleď,
padá déšť.

Padá z výšin nebe,
skrze zemi a půdu
do nejhlubších jezer
v podzemí této planety.

Přichází z nejvyšších výšin,
padá do nejhlubších hlubin
skrz hlínu a kameny,
nás, budoucnost.

Kapky voní výškami,
ve kterých se mraky prohánějí,
voní dotykem slunce a vesmíru,
jejich sílu na zem přinášejí.

Skrápí naši tvář,
dotýká se nás vesmír,
jeho nekonečná zář,
pulz čirého nekonečna.



Padá déšť,
se zprávou z hvězd,
s dotykem dálek,
jež jsou nepředstavitelné.

Hleď na třpyt všech kapek,
svit Mléčné dráhy
a slabé plamínky hvězd
z krajů vesmíru.

Nesou v sobě všechny barvy
mlhovin z kupolí univerza
a temnotu z nitra,
z níž vše pochází.

Ciť jejich chlad,
štiplavé pohlazení nebe,
jak šimravě stéká po tváři
a laská neutěšené rty.

Ciť chuť kapek deště,
okus příchuť hranice,
kde se snoubí nebe
s možnostmi vesmíru.

Pij kapky deště,
nech energii vstoupit,
stát se tebou,
rozvibrovat tvá těla.

Vnímej ty proudy ve svém těle,
frekvence z vesmíru a nebes,
vzrušení energie světla,
hromadící se v jádru.

Duše plesá, cítí dotek domova,
její radost rozjasňuje tvář,
rozechvívá každou buňku,
vyvrcholení, čirost, krása.

Otevři své srdce tomu daru,
otevři oči a pohleď vzhůru,
pak sklop víčka a dívej se,
jak se déšť vpíjí do země.

Kapka po kapce
se v rozkoši rozplývá
do lůna půdy,
z níž život vyvstává.

Hlína. Půda. Země.
Hustota materiálu
se snoubí s plazmou vody
a energií vesmíru.

Posvátná trojjedinost.
Země je matkou,
semínko otcem,
déšť probudí potomka.

Nejvyšší svatba,
posvátné spojení,
dokonalé dílo,
Jedinost.

Pohleď!

Padá déšť.




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama