Srpen 2015

Siantis

31. srpna 2015 v 11:51 | Montril Sharon
"Dvojčata" Siantis a Diantis byla stvořena jako protiváha moci boha Iriona.

Siantis je bohyní všech emocí a jejich projevů. Bývá označována jako bohyně lásky, neboť Láska je Nejvyšší emoce, kterou Envatar zahrnuje celé své dílo. Říká se, že je to první emoce vůbec a že z ní byl vytvořen Svět. S tímto titulem Siantis obdržela i další - bohyně krásy, neboť ve hmotné sféře nabývá podoby překrásné ženy. Říká se jí také Žena všech žen nebo Milostná Umělkyně. Jako jediná ze všech bohů byla vytvořena "pouze" z vibrací Lásky.

V době experimentů vytvořila několik entit, ale ani jedna neexistovala příliš dlouho. Přínos bohyně byl patrný zejména v Krestu, kde Kroen stvořil rasu létajících démonů. Siantis tehdy pracovala na dokonalejším projevu svého těla, které obdařila křídly. Jsou symbolem Lásky, její povznášející podstaty. V té době už bylo její dílo hotové, stvořila tedy v Krestu ve své svatyni prvního okřídleného člověka. Ze symbolu se stal dar, díky kterému mohli tamní Terineree bránit obyvatele. Časem tento dar postupně zdokonalovala.

Když vznikla Várotnovo a její bratr Vrátrnok, bohové se usnesli na své reakci a vznikli Montril. Postupem Koloběhů se ukázalo, že Montril nejsou dostatečně schopní čelit svým protivníkům. Bohové proto vymysleli způsob, jak Montril posílit, a Koloběh od Koloběhu ho zdokonalovali, až se ustálil nynější způsob. Bohyně Siantis se spojila s člověkem a porodila dítě, obvykle dceru, mimo Koloběh. Důvodů, proč zrovna Siantis, bylo několik, stejně tak důvody, proč Montril vznikají mimo Koloběh. Vzniklo také Proroctví krve, které sepisuje Věštkyně Nejvyššího boha z krve své staré předchůdkyně, Věštkyně bohyně Siantis, čtyři sta let před příchodem Montril.

Svatyně bohyně Siantis se nachází ve středu Stmiru, aby k ní měli přístup všichni, kteří potřebují. Stojí v poli květin a bylin, které se zde pěstují. Je zobrazována tak, jak vstupuje do hmotné sféry - elegantní, štíhlá a překrásná žena s širokými boky, oděná do jednoduchých červených šatů a s bílými vlasy. Její socha má oči z pravých jantarů a křídla natřená barvami přesně podle skutečnosti, u zad černá, v polovině přecházející do hnědé a na okrajích bílá.

Siantis



Učení této bohyně je v rámci Koloběhu považováno za tak důležité, že jeho základy zná každý Stmiřan. Jeho studiu se věnuje i Nikolas, který získal vysoké zasvěcení. Ve stručnosti učení vykládá, co jsou emoce, jak se projevují v plazmatické sféře, jak vznikají, žijí a zanikají a proč tu vůbec jsou. Dále široce pojednává o Lásce, jaký je rozdíl mezi láskou a Láskou a jak Lásky dosáhnout včetně podrobných postupů a rituálů - z toho důvodu se Siantis říká Milostná Umělkyně. Velice podrobně vykládá, jak lze skrze milostný akt dosáhnout Envataru - tohoto postupu využívá Vam poté, co se rozhodl, že by Siana měla do Envataru nahlédnout. Nejvíce ze všech bohů pojednává o plazmatických bytostech coby projevech emocí, o plazmatické sféře jako takové včetně jejího rozdělení do okruhů (vnější okruh obývají emoce vytvořené lidmi, tento okruh se prolíná s hmotnou sférou a je označován jako astrál či astrální sféra; střední okruh je místem, které obývají plazmatické bytosti; vnitřní okruh je místem nejsilnějších emocí, na některých planetách se používá název "očistec" - místo, kde duch a duše po smrti těla prožívají dominantní emoce svého života, aby je prožily, pochopily, očistily se a mohly postoupit dál; posledním okruh je nazýván "niterní" a zde duše pracují s vyššími emocemi, určitým synonymem může být označení "ráj"). Také hovoří o tom, co je podstatou plazmatické sféry, důvod její existence a záměr této sféry. Opatruje celou plazmatickou sféru Starého Koloběhu.

Terineree vystupující v příběhu, narození s mocí bohyně Siantis v těle
Nikdo.

Kvůli tomu, že Siantis zaměřuje předně na Montril, je málo Terinere, kteří vládnou její mocí. Moc bohyně Siantis je jednou ze dvou mocí, kterými nevládne mocná Terineree Geraldina.

Ze spisů Černého řádu
Nelze dostatečně docenit existenci této entity, její původ a její znalosti! Tento spis, který se jí týká, je jeden z nejobsáhlejších. Její učení má nedozírnou hodnotu a troufám si tvrdit, že je nejrozšířenější ze všech učení ostatních "bohů", konkrétně mezi těmi lidmi, kteří si přejí dosáhnout Tvůrce - Envataru.

Siantis byla tak ochotná, že pro potřeby řádu rozšířila své učení o detailní průpravu jedince před tím, než se pokusí dosáhnout Tvůrce. Řád přejal její hierarchii zasvěcenců, kdy vyšší stupeň zaučuje nižší. Tento spis byl pro tyto potřeby zkrácen do díla nazvaného Rituály Siantis.

Její učení je v tomto spisu doplněné o další informace, které řád získal v průběhu její existence. Spis také pojednává o vzácném původu této entity. Na rozdíl od ostatních "bohů" nemá přímo energetickou podstatu, jejím přirozeným prostředím je plazmatická sféra, ale právě díky svému původu do energetické formy velice snadno vstupuje a pobývá v ní. V plazmatické sféře pobývá na hranici této a energetické sféry, v místech, kde se duše oprošťují od emocí, odhazují ducha a vstupují do energetické sféry. Řádoví průzkumníci plazmatické sféry, jejích okruhů a hranic se shodují v tom, že pro ty, kteří nejsou připraveni do energetické sféry vstoupit, protože stále vlastní emoce, Siantis vypadá jako most mezi plazmatickou a energetickou sféru - pravděpodobně takový, jaký přechází Montril Siana při hledání Proroctví počátku, kdy do energetické sféry vstupuje.

Recenze

26. srpna 2015 v 14:20 | Montril Sharon

"Jo, Šárko, Vaše knihy mají jediný problém. Jsou krátké :) "



Montril - Cesta začíná

• "Myslím, že jsi úspěšně založila nový žánr - filozofická fantasy; co se týká principů a mechanizmů, to nemám výtek: výborný svět. Postavy taky super, až na dvě Lormany, čehož jsem si všiml, až když se potkaly podruhé na lodi."
• Je to psané opravdu reálně, jako kdyby se to mohlo stát - reálná fantasy;
• Občas musím něco číst dvakrát, abych to pochopila, jsou tam hluboké myšlenky;
• Každý si v tom najde přesně to, co potřebuje;
• Kniha by měla projít korekturou, drobnosti ruší dojem;
• Tři různé postavy používají stejné obraty k vyjádření myšlenky - tak to na mě působilo;
• Časté zdůrazňování jedné (teologické) myšlenky stejným způsobem;
• Příjemné čtení, těším se na pokračování;
• Čtu to pomalu, příběh si vychutnávám;
• Dobývání města trochu pokulhává;
• Dobrá práce s energiemi a emocemi;
• Líbí se mi, že tam vůbec nejde o dějovou linii, ale o pozadí příběhu.

• Citováno z FB skupiny: "Zdravím všechny ze skupiny, chtěl jsem poděkovat Šárce za nádherně napsanou knihu, Montril. Kniha přišla poštou v úterý večer a už (pozn. sobota) jsem se dočetl k páté kapitole. Obdivuji množství nových získaných informací, prostě totální bomba. Nedokážu od knihy odtrhnout oči, má velmi napínavý příběh :)) Určitě budu mít zájem o další knihy, co Šárka napíše. Doporučuji ji všem ostatním co si jí ještě nepřečetli :)). Hezký zbytek večera. Samuel"

• Citováno z e-mailu od M. Valenty:
"Jedna velká metafora. Příběh, jež ve světle, kterým je vědomí čtenáře, vrhá stín. A ten stín je známkou opravdovosti. Fascinuje mě metoda, kdy se složitá a principiálně nevyjádřitelná (protože za možnostmi jazyka) témata prezentují příběhem.

Když má vědomí čtenáře, světelný paprsek, tu správnou frekvenci a svítí na příběh ve správném úhlu, tak příběh vrhá stín. Tehdy dochází k tomu, že příběh sdělí více než je zakódováno ve slovech, která jej nesou. Není nikoho, kdo by řekl nakolik se stín v duši autora, který ho popsal, podobá tomu čtenářovu. Možná Envatar, který je ovšem mimo dosah obou.

Proč píšu o stínu, který má obecně spíše negativní konotace, v pochvalné (pokud to ještě není zřejmé) recenzi? Protože odkazuje na tmu, která je ještě před světlem. A to už možná spojluju přílíš.

Nebo lze Montril vnímat jen jako čtivý příběh, který má spád a zajímavé obraty. Líbí se mi také to, že žádná hlavní ani vedlejší postava nemá od začátku jasno. Všichni jdou cestou s velkou mírou nejistoty a snaží se za běhu odečítat znamení. A samozřejmě reálie! Opravdu bych chtěl někdy žít ve Stmiru i jako prostý obyvatel bez nároku na návrat v rámci Koloběhu. S vědomím, že objevení se Montril přímo směřuje k předposlední bitvě, potopení celého kontintinentu a konci jejich životů.
Obraz společnosti, která je zdravá nejspíše díky tomu, že neustále žije ve stínu smrti, bere ji jako realitu a neupadá, protože ví o vztahu mezi hmotou a duší, je prostě přitažlivý a zároveň provokuje. Je to opak lhostejnosti a netečnosti. To má příběh dělat."



Montril - Cesta končí

Cituji: "Zdravím, tak mužů říci, že po delší době se mi podařilo dočíst Montril-cesta končí. Kniha ve mě vzbudila nemalý zájem a velmi se mi líbila. Strašně se mi líbila část kdy se Gem a její skupina potkala s Montril a Terineree ti bylo prostě nezapomenutelné :). I v této knize je nemálo informací, samozřejmě je, ale člověk musí objevit, protože jsou schovány za clonou mlhy nějaké míň a některé více. Také mi přišla dobrá kapitola o vzniku prvního starého koloběhu víc přiblíží jak koloběh sám o sobě vznikl. Oproti první knize Montril byla tahle o něco kratší, ale přesto o nic méně zajímavá. Zase v knize byl neuzavřený konec, který dává najevo, že třetí díl knihy bude a, že se bude odehrávat na naší rodné planetě-Zemi. A stejně jako u prvního díla se zase velmi těším na pokračování. Sice v knížkách pro mě v první radě nejde tak úplně o příběh, ale spíš o ty metafory o tu pravdu co se za nimi skrývá. Tak,abych hodnocení završil i toto dílo má u mě jasný palec nahoru. Děkuji ti za tuto knihu a přeji hezký zbytek večera :). Sam"

Recenze na knihu Montril - Cesta končí od čtenáře Jan Novák:
"Co se týká druhého dílu, tak ho musím označit za zlý. Dobrá kniha je taková, která tě upoutá a obsahuje části, které ti dovolí ji bez větších problémů zavřít, nicméně tyto části jsou dostatečně poutavé, takže se při jejich četbě rozhodně nenudíš.
Zlá kniha je taková, která tyto části téměř neobsahuje, případně je utlumí jinou cestou - jako například více dějovými liniemi, z nichž alespoň jednu máš potřebu číst, což způsobí, že ty klidnější části ostatních linií ti stejně nedovolí odejít.
"




Povoláním likvidátorka

• Četla jsem to do dvou do rána, nemohla jsem přestat;
• Na konci mi ukápla slza;
• Kdybych neseděla v čekárně u zubaře, tak bych začala brečet;
• Na začátku drsné, báseň trochu krkolomná, jinak skvělé;
• Celou dobu jsem fandila hlavní postavě, konec mě překvapil;
• Příběh mě tak chytil, že jsem knihu četla potají v práci na záchodě;
• Skvěle se to čte, má to spád.
• "To ti povim. To se mi ještě nestalo. Nikdy se mi nestalo, že by mě rozbrečela kniha."
"Nutno říci že padla poměrně rychle. Chvíli mi trvalo než sem si zvykl na jazyk kterým je psaná, ale pak už to šlo samo. A jestli je pravdou že každý spisovatel přenáší na papír svá přání a to co zrovna prožívá tak si musela mít dost divoké období. Každopádně se mi líbí popis osob a okolí který vytváří úžasný prostor pro fantazii a představivost. Takže těším se na další díl." Ferir

• Recenze od mladé začínající spisovatelky k přečtení → ZDE

• Recenze jako úkol do školy




Nejvyšší oběť

• Je to moc pěkný a čtivý;
• Začetla jsem se, a je to bomba! Myslim, že referáty pujdou ještě stranou :)
• Přidávám se ke chvále, chtěla jsem si knihu nechat na přednášky, ale nedalo mi to a už ji mám přečtenou :) ...Šáry smekám, kniha mě nadchla jako předešlé :) ..co Ti přát? Nepřestávej psát :) ..PS. moc děkuji za věnování, udělalo mi obrovskou radost :)
Nová knížka Nejvyšší oběť mě velice zklamala a to z toho důvodu, že je tak neskutečně čtivá, skvělá, úžasná a napínavá, že jsem jí přečetla jedním dechem a já chci ještě :D Nejraději bych teď hned měla nějaké další pokračování :D
Vlastně jsem tragédii čekala od začátku :) ale v závěru mi to bylo líto :( (spíš ty souvislosti). Jelikož mi knížku sestra předala večer, nedalo mi jinak a musela jsem číst až do konce (usínala jsem po čtvrté ráno ;) ještě že nevstávám do práce brzo) ... ... ... je to velmi čtivý kousek, troufám si říct, že čtivější jak Likvidátorka :)
• (SMS) "Dobrý den, Šárko, teď jsem dočetla Nejvyšší oběť, zhltla jsem ji na dvakrát, super, díky!" + Pozdější osobní dodatek: "Je to svěží, čtivé. Když jsem si už myslela, že vím, jak to dopadne, tak přišel zvrat. Skvělé" Silva.
• "
Ahoj, tak mám přečteno a popravdě i když jsem to četl jedním dechem musel jsem si dát den pauzu než sem rozhodl ti napsat. Příběh krásně drží nit a také dobře ukazuje jaký je život v armádě (tato kniha rozhodně poputuje ke známému který má za sebou nejednu misi) a jak pevné přátelské vazby se v tomto prostředí utváří. Bavíme se o skutečných přátelích, o takových si většina z nás může nechat jen zdát. Líbí se mi stejně jako u prvního dílu prostor pro fantazii. Je tu také krásně podáno jakou mají čest, čest a strach, nikoli však o sebe nýbrž o životy svých přátel. A přitom jsou to lidé kteří jsou mnohdy v očích ostatních lidí opovrhováni. Stejně tak čest klanu "vrahů" který nehleděl na neúspěch a byl ochoten obětovat všechny své členy pro splnění úkolu. Takže pokračuj ve své tvorbě, budu netrpělivě očekávat další díl." Ferir

• Dvě recenze od jedné slečny:

"Tentokrát již 3. díl v pořadí mě uchvátil a nemohla jsem se od něj odtrhnout. Najednou mi 6 hodinová cesta za vzděláním přišla jak kdyby trvala 5 minut a to, že jsem dorazila do cílové stanice mě spíše rozesmutnilo. Ještě jsem si našla pár chvil na louskání příběhu během cesty v MHD a následně jsem si posunula spánek, abych se ještě dozvěděla děj na dalších 8 stránkách :) Tahle rychle jsem ještě žádnou knihu nepokořila. Velice chválím cestovní velikost, na rozdíl od Montril :D Musím také zmínit drobné překlepy, které mě spíše ve čtení podporují, chci jich najít víc :D A také musím konstatovat, že zmíněných překlepů s přibývajícími díly rapidně ubývá ;) Co dodat? Už se těším na další ... šup sem s ním.

Tak jsem se i do tvé třetí knihy zamilovala, nemůžu se odtrhnout od čtení;

Anaira - Cena za svobodu

"Přestože to vůbec není můj žánr, Anaira mě od začátku chytla a nepustila. Je poznat, že je to už několikátá autorčina kniha. Se všemi jsem měla tu čest a je to opravdu kvalitativní skok. Anaira se mi četla nejlépe, bavila mě a nebojím se ji označit za profesionální dílo. Jediné, s čím jsem nebyla spokojená, byl konec příběhu. Pro romantickou duši, navíc na mateřské, nic moc. Ale doufám, že se o NĚ na konci dobře postarají!" (L. Štěpánková, korektorka)


Souhrnné recenze

Ke knize Povoláním likvidátorka jsem se dostala v podstatě ze zvědavosti. Když se u nás ve škole objevil plakátek, tak mě opravdu zaujal... a jelikož jsem kolem něj chodila každý den, a stále mě fascinoval, tak mi to nakonec nedalo J Kniha byla zkrátka úžasná. Bylo v ní spoustu myšlenek, které mi byly blízké. Pak přišla druhá kniha, Montril. No... budu stručná. V této knize se ukrývá tolik poznání, že je to až neuvěřitelné. Musím říct, že výrazně změnila můj pohled na sebe samu...a zároveň s tím i na celý svět. Ani třetí kniha v tomto ohledu nezklamala. Jednoduše jsem se od ní nemohla odtrhnout. Příběh je skvělý a závěr mě zkrátka dostal. Jsem vděčná za zážitek, jakým kniha byla (je), i za myšlenky, ke kterým mne přivedla.

Takže bych moc ráda poděkovala za skvělé knihy a za vše, co mi přinesly :)

Itas

26. srpna 2015 v 13:32 | Montril Sharon
Posledním bohem ze čtveřice je Itas, bůh země. Má ve své moci vše od prachu, písku a popele přes kameny, skály a hory po rostliny a zvířata. Patří mu také zemřelá těla.

Před tisíci a tisíci Koloběhy mu lidé vystavěli svatyni v Lese. V době experimentů Itas stvořil vlastní rasu lesních lidí. Obydleli Les obklopující svatyni, a coby výtvory boha učinili z celého Lesa prostor s atmosférou tak specifickou, že v ní obyčejní lidé nedokážou vydržet dlouho a umírají pod energetickým náporem.

Lidé odmítali do Lesa vstoupit a lesní národ se stal uzavřený. Aby kontakt nezanikl úplně, nechal Itas založit město na kraji Lesa - Atis. Severní polovina města leží v Lese a je obývána lesním národem, jižní část je mimo Les a žijí v ní lidé. Městu vládne linie mísené krve, jediná linie spojených genů obyvatel Lesa a člověka, kterou Itas dovolil stvořit - rod Alénů. Příslušníci tohoto rodu se dožívají vysokého věku (přes sto let) a stárnou pomaleji. Králem Atisu je Kernir a má tři syny jmény Aulimer, Vernir a Narren. Vernir byl z království vypovězen za vraždu své sestry.

Když se stala změna v původu Montril, získal lesní národ nové označení - elfové. Nikdy nové jméno neuznali, elfové jsou ve skutečnosti plazmatické bytosti, ale smířili se s tím. Díky svému původu dokážou čelit nemrtvým s vysokou šancí na přežití, udržují hranice Lesa a dohlíží na jeho blízké okolí, nicméně bojují pouze v Lese, nikoli mimo něj.

Itas

Svatyně boha Itase se nachází v srdci Lesa, je jí nejstarší strom na ostrově. Lidé do Lesa vstoupit nesmějí, a tak vybudovali pro své potřeby druhou svatyni na Pláni mezi vinicemi, konkrétně na území zvané Pole. Socha je z hnědého kamene, oblečena do roucha z rostlin a kůží zvířat. Při vstupu do hmotné sféry jako jediný ze všech bohů na sebe bere podobu mužského lidského těla, kterému elfové říkají Druid.

Terineree narození s mocí boha Itase v krvi se dokážou spojit s jakýmkoli zvířetem, dokážou do něj vložit malou část svého vědomí a využít jeho schopnosti například k průzkumu. Málokdy to využívají, nemrtví tuhle lest prokoukli a zabíjí každé zvíře, které se k nim přiblíží - protože zvířata od nich běžně utíkají. Tito Terineree, stejně jako jejich dominantní bůh, milují vše živé a díky znalostem rostlin a jejich kombinací se říká, že mají léčitelský dar.

Učení boha Itase je velmi obsáhlé a zahrnuje pojednání o všem, co existuje, neboť lze říci, že je Itas bohem živých tvorů. Tento titul nese i bůh Irion, nicméně ve vztahu k lidskému tělu. Přestože se učení ostatní bohů o plazmatických bytostech zmiňuje pouze okrajově, Itas o "svých" hovoří velmi obsáhle, zejména o elfech, skřítcích, vílách, oreádách, dryádách a dalších, o jejich vzniku, důvodu existence, bytí a projevů v hmotné sféře.


Terineree vystupující v příběhu, narození s mocí boha Itase v těle
Mephala
Ivor

"Děti" boha Itase
- obyvatelé Lesa (řečení elfové)

Ze spisů Černého řádu
"Bůh" Itas je ze všech entit Koloběhu nejvstřícnější a tento rozsáhlý spis pojednává o veškerém životě tak, jak je obecně chápán. Ačkoli Itas působí pouze v Koloběhu, princip tvorby a existence hmoty je stejný všude. Výklad jeho učení, obsažený v tomto spise, je velmi ceněný a Itas s řádem úzce spolupracuje. Zeširoka mluví o plazmatických bytostech, které se ve hmotném světě manifestují do přírodních úkazů - Montril a Terineree se setkali v Riestě s oreádou Enlipou, projevem souboru emocí ve formě kamenné bytosti. Výklad o těchto bytostech lze v několika základních bodech zobecnit na všechny plazmatické bytosti.

Spis také detailně pojednává o principu léčivých (nejen) bylin a léčitelství vůbec.

Každá kapitola spisu obsahuje komentáře boha Itase, které řádu zprostředkoval jeho velekněz ve svatyni v Lese. Za upozornění stojí komentář ke kapitole o účelu lidského těla, jeho funkci, původu, záměru a propojenosti. Také je na místě upozornit na závěrečnou úvahu autora spisu o důvodu, proč je zrovna Itas tak sdílný.

FB skupina Montril pro fanoušky a studenty energií

25. srpna 2015 v 12:10 | Montril Sharon
Tímto bych ráda nabídla možnost všem fanouškům mít přehled o dění o Montril na stejnojmenné skupině na Facebooku.

Na tuto skupinu umisťuji informace pro své fanoušky a pravidelné čtenáře knih, nicméně je to spíše z větší poloviny přehled o dění na blogu věnovaném Montril, prostor pro dotazy a diskuze. Lze tam najít i informace a zajímavosti, které na blogu ani nikde jinde nejsou.

Skupina Montril na Facebooku
ZDE

Úvod do energií - Čtyři stupně

25. srpna 2015 v 11:29 | Montril Sharon
Montril je v mém životě první kniha, ve které nejde v první řadě o dějovou linii, ale o pozadí, na kterém se odehrává.

Tohle pozadí má spoustu vrstev a témat, ale jádro je neměnné. Prostě řečeno se celá kniha točí kolem energie. O jejích projevech, funkcích, manifestacích, zákonitostech…

Každá z postav pracuje s energiemi. U všech Terineree je tato práce stejná, princip byl dán bohy a je neměnný. Lze s ním nakládat šetrněji při získání správných znalostí, ty jsou ale dostupné pouze mimo Koloběh. Disponuje jimi Vam, v menší míře i Nikolas. V případě Montril je práce s energiemi ryzejší. V rámci Koloběhu mají nejčistější práci s energiemi Marita Inguol, velekněžka bohyně Siantis a velekněz boha Irinianta.

Práce s energiemi znamená manipulace s energiemi za cílem vlastního "povznesení". Uvozovky jsou tu důležité, nelze brát slova doslovně. Pracovat s energiemi znamená pracovat s tím nejčistějším, co se ve hmotném světě nachází - nejčistějším v tom smyslu, že z této pralátky Envatar stvořil Svět. Touto pralátkou on sám je a pracovat s ní znamená přiblížit se k němu.

V příběhu Montril, pro potřeby Černého řádu, je práce s energiemi rozdělena do několika stupňů. Někteří je ilustrují jako schodiště.

Co tedy znamená práce s energiemi v praxi?

Nultý stupeň

Na nultém stupni (pod schodištěm) se nacházejí lidé, kteří s energiemi nepracují vůbec. Obvykle z důvodu, že o něčem takovém vůbec nevědí nebo tomu nevěří.

V rámci Koloběhu do tohoto stupně nespadá nikdo.

Ze spisů Černého řádu
Nultý stupeň práce s energiemi není nutné popisovat, ale nesmí být odsuzován. Lze vyslovit shrnutí, že lidé na tomto stupni mají velice těžký život - stres, zoufalství, strach, obavy… Bojí se bolesti, nemoci, smrti, ztráty, toho, čeho není vůbec nutné se bát. Ale každá duše má svou vlastní cestu z hustoty do jemnosti.

Čtyři stupně - členění práce s energiemi podle Černého řádu

Šárka uhrová

První stupeň

První stupeň je nejkrkolomnější. Je to jakýsi přechod, přerod, převrat. Člověk ukotvený ve hmotě připouští existenci energií a provádí první základní experimenty (tip na cvičení prozatím → ZDE ←) a práci s kinezemi (viz tamtéž, rubrika Kineze v menu). Okamžik cvičení je bodem zlomu. Pokud jsou cvičení úspěšná, člověk se naučil, jak chodit na této nové cestě, vystoupil na první schod. Stává se, že hnacím motorem je zpočátku zvědavost a touha po nových (na některých planetách poměrně nerozšířených) znalostech. První stupeň se vztahuje na lidi, kteří otevírají oči, kteří "vystupují" z hmoty. Jsou to poupata, která se otevírají. Misky vah, doteď plně nakloněné ve prospěch hmoty, se pomalu zvedají ve prospěch energií. Lidé se učí myslet "jiným" způsobem. Už si všímají různých souvislostí. Dostávají se k běžně dostupným informacím a zde je kámen úrazu, pokud je vezmou doslovně a přijmou za fakt.

V Koloběhu má tento stupeň jen velmi málo příslušníků.

Ze spisů Černého řádu
Pro první stupeň práce s energiemi řád zpracovává "průvodce". V této krátké práci jsou vysvětleny všechny zákonitosti a souvislosti pro plné pochopení prvního stupně, nicméně jen a pouze v rozsahu prvního stupně - "vykouknutí" z hmoty do světa energií. Lidé zjišťují, že je to možné. Trénují, poznávají, hledají učitele. Řádový knižní "průvodce" zodpovídá základní otázky této problematiky (co je hmota, původ energie v lidském těle, vnímání energií), vysvětluje principy (Řád, Rovnováhu) a nastiňuje následující cestu (emoce). Obsahuje také celou škálu cvičení.

Druhý stupeň

Druhý stupeň může být pro některé nejhůře uchopitelný. Lidé jsou "nad" hmotou - vědí o existenci hmotného a energetického. Druhý stupeň je synonymum pro druhou sféru Světa, pro plazmatickou sféru, pro emoce. Lidé se učí vnímat a poznávat emoce a pracovat s nimi, prokukují mystifikaci duchů, andělů, démonů a dalších plazmatických bytostí a uchopují jejich pravou podstatu, co jsou ve skutečnosti zač. Lidé, kteří prošli druhým stupněm, už nikdy nebudou tvrdit, že existují duchové nebo andělé tak, jak si je představuje první nebo nultý stupeň. Praktickým cvičením se lidé učí, jak zapracovat emoce do práce s energiemi (jako to dělá Montril Siana a velekněžka její matky bohyně Siantis, a jak o tom hovoří samotná bohyně ve svém učení).

Do tohoto stupně spadá naprostá většina lidí, kteří jsou uvězněni ve Starém Koloběhu. Pracují s emocemi, mají rozsáhlé znalosti, ale nepracují s energmiemi přímo.

Ze spisů Černého řádu
Lze říci, že druhý stupeň je pro studující nejvíce šokující. První překvapí, druhý šokuje. Lidé poznávají, v jak gigantické lži celý život žijí. Druhý stupeň má největší "úmrtnost" a "strnulost". Úmrtnost znamená, že lidé na druhém stupni odmítnou pokračovat ve svém vlastním studiu, protože neunesou pravdu. Strnulost je pojem, kterým se označuje rozhodnutí lidí zůstat na přechodu prvního a druhého stupně - vědí, že je hmota, jemnohmota (obvyklé označení pro plazmatickou sféru, taktéž zkresleně astrál) a energie, ale nechtějí pokračovat ve studiu, protože nechtějí vědět více. Je to často boj se sebou samým - mohli mít nějaký "paranormální" zážitek, třeba vidět ducha, a náhle zjistí, že je to ve skutečnosti úplně jinak. Zjištění, že nelze věřit smyslům, že je vše ohromná lež a iluze, je náročné na zpracování. Občas si také lidé uvědomí, co je smrt, co znamená zemřít a co je po smrti, nastavují si hodnoty života, nové hodnoty vůbec.

Třetí stupeň

Třetí stupeň zahrnuje samotou energii. Jedinec na tomto stupni si uvědomuje účel těla a je si plně vědom jeho pohybů, uvědomuje si své emoce a je schopen s nimi pracovat. Ví o iluzi kolem sebe, o vězení, ve kterém je uvězněn, a o svém údělu. Třetí stupeň poznává energii samotnou.

Do třetího stupně jsou řazeni Terineree, kněží a velekněží bohů, Otam, Marita a další, kteří s energiemi pracují - obvykle formou kinezí.

Ze spisů Černého řádu
Lidé na třetím stupni práce s energií jsou naprosto vědomí. Jsou Probuzení a Uvědomělí. Ne plně Uvědomělí, ale jsou schopni zpracovat ty nejvyšší pravdy. Obvykle nemají s kým hovořit, jsou proto spíše uzavření a pracují na svých vlastních projektech. Jejich duše jsou velmi otevřené a projevené, co jim systém jejich planety dovolí.

Čtvrtý stupeň

Čtvrtý stupeň trochu vybočuje z řady, už se netýká samotné práce s energiemi. Do tohoto stupně spadají ti lidé, kteří o tom všem, co existuje, promlouvají veřejně. Vedou ostatní, učí je.

V Koloběhu nikdo na čtvrtém stupni není, zde jsou věškeré informace dostupné. S přimhouřenýma očima lze na tento stupneň postavit bohy, Věštkyně a trochu velekněze.

Ze spisů Černého řádu
Čtvrtý stupeň práce s energiemi je demonstrativní. Lidé, kteří Vědí, sdělují své Vědění. Sdělují ho takovými slovy, aby bylo pochopitelné i tomu "nejposlednějšímu" člověku. Sdělují ho velmi opatrně, protože vědí, jak křehký je uvnitř neProbuzený člověk. Jak snadno ho lze zlomit. Nicméně lidé tohoto stupně si to vše uvědomují a postupují opravdu opatrně a pečlivě, problém je však v lidech, kteří jim naslouchají - berou jejich slova doslovně. Nepřemýšl, protože neumí myslet, vezmou to, co se jim řekne, jako přímý fakt. Dochází tak k neskutečným nedorozuměním a zlomům.

Výjimky

Na konec je důležité poznamenat, že škatulkování je nemožné. Někteří lidé mají velmi projevenou duši, ale jsou pevně ukotveni ve hmotě. Jsou lidé, kteří překonávají hranice a možnosti hmoty i své vlastní emoce, a přitom o energiích nemají ani ponětí. Někteří lidé vědí o energiích, ale neuvědomují si souvislosti. Jsou tací, kteří vědí o energiích, ale pořád věří v duchy a anděly. A jsou další a další lidé. Rozdělení na stupně je ilustrativní, nikoli doslovné.

Atas

21. srpna 2015 v 13:55 | Montril Sharon
Další ze "čtyřčat", bohů ovládající čtyři živly, je Atas, bůh vzduchu. Pod jeho moc spadá nejen vzduch jako takový, ale i vzdušené proudy, vítr a každá molekula vzduchu v organismech.

Jako jediný ze čtyř bohů nestvořil v době experimentování nic, co by přetrvalo. Nakonec se začalo tvrdit, že nestvořil vůbec nic.

Terineree narození s mocí boha Atase v krvi mají výjimečnou schopnost - dokážou, pokud jim to bůh dovolí, cestovat částí svého vědomí na proudech větru a pozorovat kraj.

Má ještě jednu výjimku - nemá svatyni. Je vzduchem, je prchavý, nestálý a neustále v pohybu. Jeho kněží proto vybudovali "svatostánek" na největrnějším kopci Stmiru, aby měli lidé kam chodit na modlitby. Díky neustálému větru, zpodobnění Atase, není ve svatyni socha.

Učení boha Atase se zabývá nejen vzduchem a jeho projevem a funkcí v hmotné sféře, ale i důležitostí dechu na všech třech úrovních a jeho působení. Také se letmo zmiňuje o vzdušných plazmatických bytostech. Tady je další Atasova výjimečnost - jeho učení je nejméně obsáhlé. Diktuje svému veleknězi nejméně ze všech ostatních bohů.

Atas

Terineree vystupující v příběhu, narození s mocí Atase v těle
Xyn
Irie

Ze spisů Černého řádu
O Atasovi máme snad nejméně informací vůbec. Je velmi těžké ho zkontaktovat, téměř nemožné, pokud nespolupracujeme s Terineree. Atas totiž jako jediný pobývá převážně ve hmotné sféře, kde poletuje vzduchem. Zachytit jeho přítomnost, vůbec s ním promluvit, je náročné.

Vlastně o něm nevíme skoro nic. Terineree nám zprostředkovávají kontakt, ale ne přímo setkání. Atas působí, že vůbec nestojí o spolupráci s řádem, o jakékoli uchopení své osobnosti. Ostatní bohové to respektují a odmítají o něm cokoli prozradit.


Veškeré zjištěné informace jsou na následujících stránkách spisu.

Dyna

19. srpna 2015 v 14:41 | Montril Sharon
Dyna, bohyně vody, je jednou ze "čtyřčat", čtyř bohů, kteří opatrují živly. Má ve své moci veškerou vodu na ostrově, déšť a rosu, všechny tekutiny. Také sníh a led, je "vládkyní" zimy. Dříve se Dyně přinášely oběti v podobě krve, nejvyšší živé tekutiny.

V dobách, kdy bohové experimentovali se svou mocí, Dyna stvořila Mořský lid, malé lidské tvory s rybími ocasy. Nebyl to jediný výtvor, ale jako jediný vydržel a ukázal se užitečným.

Svatyně Dyny stojí na soutoku dvou největších řek Stmiru - Riwy a Kirvy. Dívá se k vodopádům v Hraničních horách. V plazmatické sféře na sebe bere tekutou podobu, velmi podobnou vodě. V hmotné sféře je to ženské tělo tvořené z vody.

Ve svém učení bohyně mluví o tom, co je voda, o jejích vlastnostech a funkci, jejím životě a podstatě. Hovoří i o plazmatických bytostech, emocích, které na sebe berou vodní podobu. Jedny z nich mají i jméno - najády nebo vodní víly, jak jsou chápány v hmotné sféře. Vykládá také symboliku spojenou s vodou.

Velmi známá je píseň Déšť, která upozorňuje, že voda není jen voda. Byla přepsána z jazyka bohů s ohledem na zachování obsahu a poselství (→ ZDE ←).

Dyna


Terineree vystupující v příběhu, narození s mocí Dyny v těle
Aeris
Lormana

"Děti" bohyně Dyny
- Mořský lid

Ze spisů Černého řádu
Učení bohyně je považováno za jedno z nejužitečnějších a je ve vesmíru nejvíce rozšířené. Výklady bohyně Dyny o vodě jsou neocenitelné a dalece přesahují veškeré vědecké práce. O této "bohyni" není mnoho informací, je prostá jako voda sama.

Nutno dodat spojitost bohyně s moři a oceány. Nikdy nekontrolovala ani jednoho z toho. Pouze opatruje Mořský lid. Jelikož je Atlantida vždy vyzvednuta ze dna moře, jediné, co Dyna dělá, je, že uzpůsobí moře a mořské proudy, aniž by to narušilo rovnováhu planety. Více do slaných vod nezasahuje, to je výsada samotné planety a jejího řádu. Dává pozor na námořníky pouze v tom smyslu, aby nezahynul žádný, který nemá - proto se kapitánka Lormana Zlatá neohroženě pouští do různých akcí. A proto jsou zkušení kapitáni velmi ceněni, dokážou si poradit s mořem vlastními silami, nikoli s pomocí Dyny. Ta zasahuje jen a pouze v nezbytných případech.


Báseň Déšť nejvíce vystihuje to, čím voda ve své podstatě je - nosič, příjemce informací.

Ryna

17. srpna 2015 v 20:44 | Montril Sharon
Ryna je jednou ze "čtyřčat", čtyř bohů opatrujících živly. Je bohyní ohně, pod její moc spadá vše, co má s ohněm cokoli společného, od klasického ohně - svíčky, ohniště, požáry - přes žhnoucí slunce a jiskry křesadel po žár v lidech. Je "vládkyní" léta.

Má dvě dcery - Dálii, zářivý ohon komety, která létá kolem planety a stráží ji, a Stínu, oheň uzavřený v těle koně. Je to téměř sto Koloběhů, kdy Unland vzal na popud Nejvyššího boha Geraldinu do svatyně Ryny. Ryna darovala Stínu Geraldině, která díky ní získala moc bohyně ohně. Poslední Koloběh stvořila Ryna svého syna, Glendera, když do jeho lidského těla vložila určitou formu své moci skrze sexuální rituál.

Ryna má svou svatyni v Poušti na jihu Stmiru. V plazmatické sféře je ohněm, ve hmotném světě ohněm v ženském těle, tak je také zobrazována. Její učení se zabývá podstatou ohně, čím je v hmotné, jemnohmotné i energetické sféře, jeho úděl v živých bytostech a ve člověku, ve vesmíru a vesmírných tělesech. Také se zmiňuje o plazmatických bytostech ohnivé podstaty (tedy o emocích, které se tímto způsobem projevují), lidsky řečeno o "démonech". Nicméně emocím samotným nevládne, pouze se zmiňuje o jejich ohnivém projevu v plazmatické sféře reality. V tomto smyslu se také zabývá výkladem sybolů, které jsou s ohněm spojené.

Ryna

(viz Celý článek)

Další náklad knih

5. srpna 2015 v 19:28 | Montril Sharon
Dneska se mi doma ocitl téměř devíti kilový balíček obsahující 10 ks knih Povoláním likvidátorka a 10 ks knih Montril. Knihy byly levnější, než se očekávalo, jsou tedy k dispozici za nejnižší možné ceny.

Povoláním likvidátorka 200 Kč/kus (+50 Kč poštovné)
Montril 250/kus (+60 Kč poštovné)

Možnost autogramu či věnování :)

Kontaktujte mě:
- do komentářů
- na FB skupinu/FB chat
- na e-mail oroniel15 (@) gmail.com (bez mezer a závorek).